Azmenšit písmo Azvětšit písmo
  • Žádné výsledky k zobrazení.

Geriatrie

Doc. MUDr. Iva Holmerová, PhD. je česká lékařka, která se věnuje sociálnímu lékařství, lékařské etice a gerontologii. Vede Gerontologické centrum v Praze 8 a přednáší na Fakultě humanitních studií UK.

Geriatrie je lékařským oborem, který se zaměřuje na problematiku vyššího věku. Dalo by se říci, že se jedná o analogii pediatrie, dětského lékařství. Tato podobnost je ale jen částečná, možná i trochu zavádějící, protože v českém prostředí patří dětské lékařství mezi obory tzv. primární péče, tedy dětští lékaři jsou místem prvního kontaktu pro všechny dětské pacienti, kteří (respektive jejich rodiče) jsou u nich registrováni obdobně jako dospělí pacienti u svých praktických lékařů. Geriatrie není oborem primární péče a nikdy u nás na tuto pozici neaspirovala, naopak od svého počátku vždy zdůrazňovala důležitou roli praktických lékařů v péči o seniory. Geriatrie tedy patří mezi specializované obory, a geriatři pracují jak v ambulancích, tak na odděleních nemocnic a odborných léčebných ústavů (nyní zpravidla v zařízeních následné péče).

Možná bychom měli také zmínit, že geriatrie jako lékařský obor má u nás velmi dlouhou historii, kterou nám mohou závidět kolegové z jiných zemí. První přednášky o nemocech stáří probíhaly na pražské lékařské fakultě již v roce 1843 (profesor Hamerník) a v roce 1926 byl při téže fakultě založen Ústav pro nemoci stáří, později Klinika pro nemoci stáří (prof. Rudolf Eiselt). Český lékař prof. Bohumil Prusík se podílel na založení Mezinárodní gerontologické asociace (IAG) již v roce 1953 a Česká gerontologická společnost vznikla o necelých 10 let později v roce 1962. V roce 1982 byl vyhlášen celospolečenský program „Úcta ke starším“ v jehož rámci se začaly prosazovat tzv. geriatrické sestry, které postupně pracovaly na půl úvazku ve většině tehdejších zdravotních obvodů (tehdejších praktických či obvodních- jak se jim říkalo -lékařů). V roce 1983 byla schválena koncepce oboru geriatrie. Od té doby je tedy Česká republika (respektive tehdy Československá republika) jednou z prvních zemí, kde byla geriatrie schválena jako lékařský obor.

Česká gerontologická a geriatrická společnost prosazuje ve své koncepci i ve svých aktivitách strategii diferencované a aktivní péče o geriatrické pacienty (1). Co pod tímto pojmem rozumíme? Jde o vytvoření systému služeb tak, aby lépe reagovaly na potřeby stárnoucí populace a poskytly odpověď na otázky, co potřebují starší lidé od systému zdravotnických (a sociálních) služeb a co potřebují geriatričtí pacienti.

Dovolím si upřesnit již vyslovené pojmy:

Geriatrickým pacientem není automaticky každý starší člověk, za geriatrického pacienta považujeme člověka vyššího věku (zpravidla nad 80 let), jehož onemocnění je komplikováno dalšími významnými onemocněními ovlivňujícími diagnostický proces, terapii i rehabilitaci a který je ohrožen zhoršením či ztrátou soběstačnosti, kvalitativními poruchami vědomí a dalšími geriatrickými komplikacemi a syndromy.

Geriatrické syndromy

Soběstačností člověka rozumíme schopnost žít normálně v běžném prostředí a vyrovnat se s jeho nástrahami vlastními silami bez pomoci druhých. Soběstačnost je třeba považovat za velmi komplexní pojem, přičemž jednotlivé úkony soběstačnosti nazývané aktivity denního života jsou zpravidla rozděleny do dvou skupin, a to na aktivity instrumentální (IADL) a na aktivity základní (ADL).

Z výše uvedeného je zřejmé, že geriatrický přístup je komplexní a jedním ze základních úhlů pohledu je právě soběstačnost. Soběstačnost je ovlivněna mnoha faktory, které přímo souvisejí se zdravotním stavem: jde o zdravotní stav, přítomná onemocnění a stav jejich kompenzace, farmakoterapii a její vliv na stav pacienta, komplikující příznaky, zejména bolest, o stav výživy, stav svalstva (s ohledem na sarkopenii), stav senzorických funkcí, úroveň mobility, stabilitu, sklon k pádům, psychický stav včetně stavu kognitivních funkcí, exekutivních funkcí, depresivity a motivace, schopnost komunikace a další faktory, které jsou podmíněny zdravotním stavem a které mohou být ovlivněny kompenzačními pomůckami či prostředím, ve kterém člověk žije. Z výše uvedeného (ne ještě úplného) výčtu faktorů ovlivňujících soběstačnost vyplývá, že hodnocení stavu vychází nejen z lékařského vyšetření, ale respektuje také názory a výsledky odborníků dalších potřebných oborů (fyzioterapie, ergoterapie, sociální práce, ošetřovatelství).

Funkční geriatrické hodnocení je nejen důležitou metodou geriatrie, ale podle mého názoru je také důležitým prvkem, který spojuje (respektive by měl spojovat) právě jednotlivé odbornosti i zdravotní a sociální péči, protože bez adekvátního funkčního geriatrického hodnocení není možné zodpovědně posoudit stav soběstačnosti geriatrických pacientů. Proto považujeme za nutné, aby se v České republice dostatečným způsobem rozšířila síť geriatrických ambulancí, kterých máme bohužel zatím jen velmi málo. Prvním krokem k vytvoření této sítě by měla být dostupnost geriatrické ambulance alespoň v každém okrese či statutárním městě případně jeho části ve velkých městech. Tyto geriatrické ambulance by měly tvořit určité zázemí specializované péče pro praktické lékaře a jiné specialisty s ohledem na řešení geriatrických syndromů a zajišťovat funkční geriatrické hodnocení u složitějších případů například v rámci hodnocení stavu a soběstačnosti pro příspěvek na péči.

Starší lidé představují také většinu pacientů hospitalizovaných v našich nemocnicích. Mnozí z nich nepochybně profitují z vymožeností moderní medicíny a nepotřebují zvláštní geriatrické péče ani zvláštních geriatrických oddělení. Nicméně geriatričtí pacienti (například pacienti s demencí, křehcí geriatričtí pacienti) v mnoha situacích potřebují, aby byl geriatr dostupný a mnozí z nich, a to hovořím zejména o pacientech s demencí či deliriem, by velmi profitovali právě z oddělení přizpůsobeného jejich potřebám. Myslím, že je všeobecně známo, že pacientům s demencí se na klasických nemocničních odděleních nedaří příliš dobře a navíc nepochybně a zcela logicky i oni představují určitý problém jak pro ošetřující tak pro ostatní pacienty (pokud jim není zajištěna adekvátní péče). V koncepci geriatrické péče tedy počítáme s tím, že by v nemocnicích měla být dostupná geriatrická konziliární služba.

Pokusila jsem se o přiblížení oboru geriatrie, který v souvislosti se stárnutím populace nabývá na významu. V České republice jsme však museli v poslední době několikrát usilovat o jeho zachování, i přesto, že má u nás dlouhou tradici. Současný zákon o odborné způsobilosti lékařů s geriatrií i nadále počítá. Vzniká tak možnost dalšího rozvoje tohoto oboru. Jeho budoucnost vidíme v interprofesionální spolupráci, ve spolupráci s dalšími lékařskými i nelékařskými obory napříč resorty. Jedním z příkladů takovéto spolupráce je spolupráce s lékárnami Moje lékárna. Geriatricky garantovaná a poučená péče o starší občany by měla být přidanou hodnotou ke kvalitě služeb a péče o lidi vyššího věku jak ve zdravotnictví, tak v sociálních službách.

Holmerová Iva: Dlouhodobá péče, geriatrické aspekty a kvalita péče, Praha, Grada, 2015

Položte dotaz odborníkovi

Ptejte se našich lékařů a specialistů a získejte pomoc v souvislosti se svými pochybnostmi, které se týkají stárnutí.

Jak to funguje?

1.

Položte otázku, na kterou potřebujete znát odpověď a vyplňte e-mail, na který Vám poté přijde odpověď.

2.

Otázka bude odeslána specialistům, kteří Vám na otázku do 48 hodin odpoví.

3.

Na odpověď vás upozorníme e-mailem nebo ji naleznete v naší on-line poradně.

Diskuze

Míša, 23.09.2020

Počet odpovědí: 0
Dobrý den, chci se zeptat kdo provádí testy na stareckou demenci na koho se obrátit? Můj táta začíná zapomínat a dost se opakovat a dohodli jsme se na tom, že bychom nechali udělat testy, aby se nám tato obava vyloučila. Je mu 65 a je po mrtvičce a prodělal i kdysi infarkt má udělán 4bybassy.

Iva, 26.07.2020

Počet odpovědí: 0
Dobry den, me mamince je 80 let, je plne sobestacna. Uziva leky na snizeni krevniho tlaku a ma trosku vyssi cholesterol-na to leky nebere, snazi se jist dietne. Krecove zily. Aktivni, vaha 70 kg pri vysce 163 cm. Vsimla jsem si, ze se ji nepatrne pohybuje hlava ze strany na stranu v minimalnim rozsahu, nekdy to neni patrne vubec. Je si toho vedoma, takze je mozne, ze nekdy je rozsah pohybu i vetsi. Ruce ci jine casti tela se netresou. Co zpusobuje pohyby hlavy? Jde tomu zabranit? Jakeho lekare navstivit? Dekuji za odpoved.IB

Farářka, 03.07.2020

Počet odpovědí: 0
Dobrý den, kamarád, který se mnou a mou rodinou bydlí, Jirka, 72 let, má v poslední době neurologické a psychické potíže typu náhlá dezorientace, již asi 3/4 roku trvající zhoršení řeči, pokles zájmu o aktivní činnost a podobně. Před pár dny se nám ztratil, do telefonu mi tvrdil, že je před domem, ale byl asi 50 km od nás. Našli jsme ho pomocí policie a ti zavolali sanitku a odvezli ho do nemocnice, nejprve na internu (měl zvýšený tlak a cukr), posléze na CT mozku a neurologickou ambulanci. Na neurologii si ho nechali na 3 dny na pozorování a zítra ho pouští domů. Lékařka mi řekla, že podle CT mozku to vypadá na počínající stařeckou demenci (nikoli alzheimerovského typu, ale vaskulárního) a že prý na to nejsou léky. To mi přijde dost neútěšné. Z minulosti - v případu mého dědečka, vím, že na demenci užíval piracetam a též jsem četla o dobrých účincích gingo biloba a lecitinu, i když tam se názory odborníků liší. Bojím se Jirkova návratu, jen čekat že se bude demence zhoršovat, s tím se nemohu nějak vyrovnat. Navíc máme dítě a bojím se, co může v budoucnu Jirkova demence způsobit (zvýšila se i jeho agresivita). Skutečně neexistují ani podpůrné léky či doplňky (ne placebo) na alespoň zpomalení demence? Samozřejmě vím o režimových opatřeních jako je pohyb, luštění křižovek a podobně, ale obávám se, že to fungovat nebude, neboť Jirka tráví celé dny jen u televize. Omlouvám se za trochu rozsáhlejší dotaz, ale potřebovala jsem se někomu svěřit a doufám v nějakou radu. Na Jirkovi mi moc záleží, je to rodinný přítel, který s námi bydlí už patnáct let, hodně jsme v životě pomohli my jemu i on nám a rozhodně se na něj nehodláme na jeho stáří vykašlat, naopak, rádi bychom ho doopatrovali až do konce. Sami nejsme úplně zdraví, já mám chronický únavový syndrom a manžel už také není nejmladší a nejzdravější, navíc máme 12letého syna s ADHD, agresí a úzkostmi. Tuším, že budoucnost nebude jednoduchá, ale rádi bychom vše s pomocí odborníků (mám velkou důvěru v lékaře) i s pomocí Boží (jsme věřící rodina) zvládli. Předem vám moc děkuji za radu ohledně léků i celkově. Eduarda Heczková

Odběr novinek

Napište nám svůj e-mail a mějte přehled, co je na našem webu nového.