Azmenšit písmo Azvětšit písmo
  • Žádné výsledky k zobrazení.

Ageismus jako hrozba sociální izolace ve stáří

Ageismus se stává po rasismu a sexismu hlavním tématem v diskusi o rovnosti práv a příležitostí. Čelíme tak nové výzvě Evropy. Stereotypizace a diskriminace jedinců kvůli jejich vyššímu věku nabývá řady forem a kdokoliv může být její obětí.

Negativní sebehodnocení starších osob zkracuje jejich naději na dožití. Ageismus má negativní dopady na individuální, rodinné a společenské rovině a brání inkluzi starších občanů do všech sfér života společnosti. Ageismus je manifestován širokým spektrem fenoménů jak na individuální, tak na institucionální úrovni. Patří sem stereotypy a mýty, otevřené opovržení a averze vůči starším lidem, vyhýbání se kontaktu, diskriminační praktiky v bydlení, zaměstnání a službách, kreslené vtipy o seniorech apod.

Někdy se ageismus stává účelnou metodou, jakou se společnost snaží setřást vlastní zodpovědnost vůči starším občanům. Jindy slouží jako osobní záměr, chránící mladší jedince před přemýšlením o věcech, kterých se bojí (stárnutí, nemoc, smrt).

Příkladem ageismu je přesvědčení, že většina starších lidí je senilní, pocit, že stáří je nejhorším stadiem života či pevná hranice odchodu do důchodu bez ohledu na zdraví a schopnosti pracovníka. Extrémními polohami vztahu ke starším jsou pak gerontofobie a gerontofilie.

Věková diskriminace se prohlubuje

Za nejzávažnější způsob diskriminace v naší společnosti považuje polovina Čechů  znevýhodňování podle věku (tab 1.). Z evropských států mají s diskriminací kvůli věku největší praktické zkušenosti právě Češi. Nadpoloviční většina se shoduje i v tom, že diskriminačního jednání v Česku přibývá.

Věková diskriminace vede seniory k tomu, že se snaží s přibývajícími roky bojovat oblékáním, stylem života či plastickými operacemi – za nemalých finančních nákladů.

Podceňování seniorů v Česku má několik důvodů. Vyplývá například z horší ekonomické situace této skupiny. V zemích, kde mají senioři lepší ekonomické podmínky, převládá spíše úcta a obdiv k jejich životním zkušenostem a znalostem. Cesta z podceňování vede proto i přes zvyšování životní úrovně starších občanů. Dokud bude stáří evokovat chudobu, bude pro seniory těžké své postavení zvrátit a vydobýt si více respektu ve společnosti. Starší lidé jsou občas manažery firem považováni za pomalé a neschopné se přizpůsobit změnám. Media je pak prezentují jako neschopné, přihlouplé a potížisty. K zápornému mediálnímu obrazu seniorů může přispívat i debata o penzích, kdy jsou senioři líčeni jako skupina, která odčerpává ze společnosti peníze.

Tab 1 Typy diskriminace v ČR (v %)

Podle věku

46

Podle rasy a národnosti

18

Podle zdravotního postižení

14

Podle pohlaví

10

Na základě výše majetku

 6

Podle sociálního původu

 6

Českým důchodkyním hrozí chudoba

Ženy v Česku mají výrazně nižší starobní důchod než muži. Pobírají zhruba o pětinu méně peněz. Jsou na tom nejhůře v EU. Často pracují v oborech a profesích s nižšími příjmy. Ale i na stejných pozicích mívají menší mzdu než jejich kolegové. Výši důchodu ovlivňuje i doba rodičovské dovolené či práce na částečný úvazek. Žijí také déle, zůstávají bez partnera a veškeré náklady na živobytí nesou samy. Sociologové mluví o feminizaci chudoby. Srovnání příjmů důchodců ukazuje tabulka 2.

Tab. 2 Čisté příjmy důchodců v EU nad 65 let ve vybraných zemích

Země

Průměrný měsíční příjem v Kč

Průměr EU (28 zemí)

33 126

Eurozóna (18 zemí)

37 680

Lucembursko

84 037

Norsko

82 130

Francie

47 296

Německo

39 896

Španělsko

27 738

Portugalsko

17 082

Česká republika

15 342

Slovensko

13 287

Maďarsko

10 704

Bulharsko

5 004

Ageismus vidíme také v dopravě

Předsudky či negativní postoje vůči starším lidem se objevují i ve vztahu k veřejné dopravě. Je možné se setkat se zesměšňujícími názory, že „důchodci sprintují na volná místa“ nebo že hromadnou dopravou „jezdí ve špičce, i když nemají co na práci“. Vyjádřením negativního postoje je i názor, že „starým lidem by se měly sebrat řidičáky“, protože „zdržují dopravu a jsou nebezpeční“. V hromadné dopravě vyjadřuje naprostý nezájem o staré pasažéry otázka bezbariérovosti. Pro osoby se sníženou pohyblivostí se zavádějí bezbariérové linky, to však lze vnímat jako stigmatizující akt, který způsobuje exkluzi nemohoucích a starších lidí ze systému veřejné dopravy a přispívá k věkové dezintegraci a segregaci společnosti.

Hrozba sociální izolace

Odchodem do důchodu se mění životní stereotyp, přerušují se sociální kontakty, sníží se finanční zdroje a člověk mnohdy začíná žít osaměle – reálnou se stává hrozba sociální izolace. Tato ztráta je velkým stresem a může vést až ke smrti. Většinou se sociální izolace objevuje u starých jedinců, jejichž rodina je vzdálena nebo nemají rodinu a neudržují kontakty s přáteli, sousedy a okolím.

Integrace seniorů je úkolem celé společnosti

Seniorům je třeba umožnit realizovat jejich skutečný potenciál ve všech oblastech života. Úkolem vyspělé společnosti je staré osoby integrovat, ne segregovat. V otázkách zaměstnávání je problém spojen s nabídkou pracovních míst a také vhodností práce a podmínek na pracovišti. Zájmem komunit by mělo být rozšiřování nabídek možností pro rozvoj aktivit starších lidí. Sociální izolace je pak výzvou pro zavádění vhodných úprav urbánního a dopravního systému pro potřeby starších lidí.

Zdroj: Maršálková K, Schmeidler K. Ageismus hrozba sociální izolace ve stáří. Geri a gero 2016; 5(1): 44-48.

Položte dotaz odborníkovi

Ptejte se našich lékařů a specialistů a získejte pomoc v souvislosti se svými pochybnostmi, které se týkají stárnutí.

Jak to funguje?

1.

Položte otázku, na kterou potřebujete znát odpověď a vyplňte e-mail, na který Vám poté přijde odpověď.

2.

Otázka bude odeslána specialistům, kteří Vám na otázku do 48 hodin odpoví.

3.

Na odpověď vás upozorníme e-mailem nebo ji naleznete v naší on-line poradně.

Odběr novinek

Napište nám svůj e-mail a mějte přehled, co je na našem webu nového.