Hemoroidy – palčivé téma a nepříjemný problém, se kterým se každodenně potýká spousta z nás. Vyvolávají nepříjemné pocity pálení, svědění a bolesti v intimní oblasti. Jak proti nim účinně bojovat a dát jim natrvalo sbohem?
Co jsou vlastně hemoroidy?
Hemoroidy, jinak také zvané „zlatá žíla“, jsou rozšířené cévní pleteně nacházející se v oblasti konečníku a řitního kanálu. Řadí se mezi velmi častá onemocnění, jejichž výskyt roste s přibývajícím věkem. Uvádí se, že jimi trpí více než polovina populace ve věku nad 50 let.
Samotný vznik je podmíněn zvýšeným tlakem v hemoroidálních žilních pleteních, čímž dochází ke zduření, rozšíření, krvácení až vyhřeznutí sliznice. Onemocnění je doprovázeno nepříjemným svěděním, bolestí a potížemi s vyprazdňováním, což má z hlediska intimity a citlivosti značný vliv na lidskou psychiku.
Velmi důležitá je tzv. diferenciální diagnostika, která slouží k vyloučení možného rizika kolorektálního karcinomu nebo jiných onemocnění s podobnými projevy.
Rozdělení
Podle lokalizace je dělíme na vnější a vnitřní.
Vnější se nacházejí zpravidla na povrchu konečníku, v blízkosti řitního otvoru, případně trochu hlouběji. Bývají mělké, vlhké, většinou nebolí a nekrvácí. Charakteristickým znakem vnějších hemoroidů je tlak v anální oblasti, který v případě prasknutí odezní a dojde ke značné úlevě.
Vnitřní vznikají hlouběji v análním kanálu. Od těch vnějších se odlišují typickou příměsí krve ve stolici. V pokročilejším stádiu onemocnění dochází k tzv. prolapsu neboli vyhřeznutí. Krev, která neodtéká, se městná v žilách, a tím dochází k jejich vyhřeznutí.
V raném stádiu se často samy zasunou nazpět, ovšem po delším čase je nutné je vracet do konečníku svépomocí.
Hlavním a zásadním rozdílem mezi oběma druhy je bolestivost. V oblasti vzniku vnějších hemoroidů se nachází bohaté nervové zakončení vedoucí informace o bolesti. Oproti tomu v místě tvorby vnitřních hemoroidů tato zakončení nejsou, proto jsou nebolestivé.
Rizikové faktory
Mezi nejčastější faktory pro vznik hemoroidů řadíme tyto:
- dědičné predispozice,
- tělesná stavba,
- životní styl – souvisí zejména s nedostatkem pohybu a sedavým zaměstnáním,
- strava – zejména s nízkým obsahem vlákniny,
- malý příjem tekutin (nedostatečný pitný režim),
- těhotenství.
Terapie
V první řadě je důležité dodržovat určitá dietní opatření vedoucí k ovlivnění konzistence stolice.
Nejdůležitější z nich je především úprava stravovacích návyků, tzn. zvýšit příjem vlákniny v potravě a dodržovat dostatečný pitný režim. Dále je také vhodné mít dostatek pohybu a vyhýbat se sedavému způsobu života.
Samotná farmakoterapie zahrnuje tyto formy:
- Sedací koupele
– nejčastěji používanou je koupel z dubové kůry, možné je použít také přídavek hypermanganu. - Masti a krémy
– obsahují složky s cílem potlačit nepříjemné svědění, pálení a bolest (např. Faktu, Dobexil, Procto-Glyvenol atd.). - Léky
– při akutních a chronických potížích je vhodné použití tzv. venotonik, což jsou látky zpevňující žilní stěnu (např. Diozen, Osmigen atd.).
Matěj Keseli, DiS.
