Prevence Demence

Život s demencí není lehký

Zdálo by se, že problematika Alzheimerovy choroby anebo přímo demence je velmi neradostná, že se nedá najít příliš mnoho optimistických momentů. Je to pochopitelné – aktuálně předpokládáme, že v ČR žije s nějakou formou demence (Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence) pravděpodobně 161 000 lidí, navíc stejný výpočet nás vede k předpokladu, že se počet lidí s demencí do roku 2050 zdvojnásobí (!). Zároveň má demence opravdu neblahý vliv na život jednotlivců – od počátečního zapomínání, které „jenom“ obtěžuje, přes neschopnost se o sebe postarat až po to, že je nemocný zcela závislý na pomoci někoho jiného a často bývá upoután na lůžko. Demence proto neovlivňuje pouze život nemocného, demencí bývá zasažena celá rodina. Ačkoli jsou některé poslední klinické studie (zkoumané léky) slibné, dosud neexistuje léčba, která by Alzheimerovu chorobu zastavila. Vědci si totiž ani dnes nejsou zcela jisti, co Alzheimerovu nemoc způsobuje. 

Je přesto možné najít něco pozitivního?

I přesto, že si nejsme jisti mechanismem vzniku Alzheimerovy choroby, předpokládají vědci, že za jejím vznikem stojí jak vliv dědičnosti, tak vliv prostředí a životního stylu. A zde přichází ta dobrá zpráva – životní styl je možné ovlivnit! Co tedy vědci doporučují? Jednoduché věci – myslet na zdraví srdce, protože „co je zdravé pro srdce, prospívá i mozku“, na vyvážený jídelníček, na pohyb, společenskou aktivitu a procvičování mozku. Všechny tyto faktory mohou působit preventivně a jsou podstatné i v případě, že člověk bojuje s prvními příznaky Alzheimerovy choroby, kdy se u něj projevuje takzvaný kognitivní deficit, při kterém dochází ke „snížení výkonu“ některé z kognitivních funkcí. 

Co jsou kognitivní funkce?

Kognitivní (poznávací) funkce nám umožňují smysluplně vnímat okolní prostředí, svět kolem nás a zároveň i naše vnitřní psychické stavy. Kognitivní funkce používáme kdykoli, když přemýšlíme nebo se učíme. Pod pojmem kognitivní funkce dále rozumíme myšlení, novopaměť, časovou a prostorovou orientaci, logické a abstraktní myšlení, řešení problémů, řeč, pozornost, zrakově prostorové schopnosti nebo funkce exekutivní (například plánování a organizování). Kognitivní funkce také řídí naše jednání, ovlivňují náš citový život a naše hodnoty, umožňují vést samostatný život. Pokud dochází k poruše kognitivních funkcí, nejčastěji k zapomínání, je třeba zpozornět. Je totiž možné, že se začíná projevovat například Alzheimerova choroba. Příčiny zapomínání však mohou být i jiné (únava, bolest, stres, některá onemocnění, léky, deprese, úzkost a další). Odlišit, jestli se jedná o „normální“ zapomínání, anebo je už třeba vyhledat lékaře, pomohou vyšetření paměti, která pořádá Česká alzheimerovská společnost ve všech krajích ČR (adresář na webu www.alzheimer.cz, informace je možné získat také po telefonu na čísle 283 880 346). 

Proč rozlišovat, jaké funkce jsou postiženy?

Na tomto vyšetření – provádíme jej v rámci projektu Dny paměti – je také možné získat informace, které kognitivní funkce jsou postiženy. Tato informace je důležitá také pro další diagnostiku, kterou provede lékař (pokud mají lidé problém se zrakově prostorovými schopnostmi, je často příčinou demence s Lewyho tělísky, pokud je kognitivní deficit patrný ve všech funkcích, jedná se pravděpodobně o vaskulární demenci atd.). Vyšetřený ale zároveň dostane informace o tom, jaké funkce procvičovat.

Jak je možné procvičovat mozek?

Různými způsoby. Pro procvičování konkrétních kognitivních funkcí připravila Česká alzheimerovská společnost pracovní sešity – Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí I-XX. Ty jsou rozděleny do pěti okruhů podle toho, jaká kognitivní funkce je převážně procvičována. Jedná se o moduly: krátkodobá paměť, pozornost, zrakově prostorové schopnosti, schopnost plánovat a rozhodovat a řeč a slovní zásoba. K dispozici jsou dvě varianty obtížnosti, obtížnost 1 pro osoby s počátečním až středním stupněm demence, obtížnost 2 pak pro osoby s počátečním stupněm demence, popřípadě s mírnou kognitivní poruchou. Sešity již nejsou vhodné pro osoby s pokročilým stupněm demence, u nichž se snažíme využívat spíše jiné přístupy podporující zbytek zachovalých schopností a podporující také důstojnost. Další možností, jak procvičovat paměť, je Sada pro individuální kognitivní trénink, která se hodí buď pro samostatnou práci lidí s demencí (při které samozřejmě potřebují určitou podporu), anebo pro práci ve dvojicích či malých skupinách. Sadu tak nejspíše ocení lidé, kteří žijí doma, anebo instituce, které si zakládají na individuální práci se svými klienty. Sada pro skupinový kognitivní trénink obsahuje části, které jsou vhodné pro „skupinovou“ práci: loto ve dvou variantách, domino ve třech variantách a obrázky, které je možné použít minimálně 11 způsoby. Podrobný návod popisuje jak jednotlivé hry a úkoly, tak jejich obtížnost – sadu mohou využívat lidé s mírnou až pokročilou demencí. Sada najde své využití jak v domácnostech, kde bude „skupinou“ člověk s demencí a jeho rodinný pečující, tak v denních stacionářích anebo pobytových službách pro lidi s demencí.

Jak často je třeba trénovat? Na co je třeba dále myslet?

Co nejčastěji – nejlépe denně či obden nebo alespoň dvakrát týdně. Podstatná je délka procvičování. Čas, který věnujeme procvičování, by neměl přesáhnout únosnou dobu, po kterou je člověk s demencí schopen se na práci soustředit. Při řešení úkolů je třeba myslet také na to, jestli člověk, který pracuje se Sešitem, nemá problém se zrakem či sluchem. V takovém případě je nutné použít brýle, popřípadě naslouchadla. Procvičování by mělo probíhat v klidném prostředí bez jakýchkoliv rušivých vlivů, které negativně působí na schopnost soustředění. Na člověka s kognitivní poruchou při procvičování nepospícháme. Důležitá je také motivace k procvičování – procvičování má být zábavné a příjemné. Cvičení je samozřejmě možné obměňovat či různě kombinovat. Nezapomínejme ani na to, že nikdo nemá rád častý neúspěch. Pokud nebude člověk s kognitivní poruchou cvičení zvládat, může se procvičování vyhýbat, proto je třeba přemýšlet nad výběrem úkolů.

Příspěvek na nákup pomůcek

Procvičovat mozek má v každém případě smysl. Pokud marně hledáte inspiraci, jak na to, podívejte se na Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí. Sešity jsou k dispozici nejen v e-shopu České alzheimerovské společnosti, ale také v síti Moje lékárna.

Příspěvky největších zdravotních pojišťoven

Pro správné a úspěšné čerpání příspěvku nezapomeňte zkontrolovat podrobnější podmínky programů, které najdete na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Odkazy na ně jsou uvedeny níže. Obecně lze konstatovat, že příspěvek se vztahuje na nákup všech pomůcek pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí, které naleznete v našem e-shopu.

Svým klientům nad 65 let přispívá Všeobecná zdravotní pojišťovna na zakoupení pomůcek na trénování paměti v rámci svého programu prevence poruch duševního zdraví částkou až 500 Kč.

Částkou až 4 000 Kč přispívá Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR. 

Na nákup pomůcek pro trénink paměti přispívá také RBP, zdravotní pojišťovna až 500 Kč. 

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda nabízí pro seniory (od 65 let) příspěvek 500 Kč na specifické pomůcky pro prevenci Alzheimerovy choroby.

Pro své klienty starší 40 let nabízí Vojenská zdravotní pojišťovna na kognitivní pomůcky doporučené Českou alzheimerovskou společností příspěvek 300 Kč.

A nakonec nesmíme zapomenout na Oborovou zdravotní pojišťovnu zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP), která v rámci svého zdravotně preventivního programu Prevence Alzheimerovy nemoci nabízí vyšetření paměti v kontaktních místech ČALS, kde každý pojištěnec starší 40 let získá také Sešit procvičování krátkodobé paměti. 

 

Redakčně upraveno na základě webových stránek www.alzheimer.cz.

Česká alzheimerovská společnost, o.p.s., (ČALS) je nezisková organizace, která od svého vzniku v roce 1997 pomáhá lidem, jejichž život zasáhla demence. Demencí jsou přitom postiženi jak samotní nemocní, tak jejich rodinní pečující. ČALS poskytuje sociální služby (poradenství a respitní péči v domácnostech), vydává informační materiály (informační letáky, obsáhlejší brožury a publikace), pořádá konferenci Pražské gerontologické dny, koordinuje projekt Dny paměti zaměřený na včasnou diagnostiku Alzheimerovy choroby, zabývá se certifikací kvality zařízení, která poskytují služby pro lidi postižené syndromem demence a koordinuje program „Bon appetit: Radost z jídla v dlouhodobé péči“. ČALS je respektovaným členem dvou mezinárodních organizací, Alzheimer Europe a Alzheimer’s Disease International.

www.alzheimer.cz