facebook Zvětšit písmo A A A

Stopové prvky ve stáří

Jak zabránit jejich deficitu?

Mikroelementy neboli stopové prvky sehrávají v organismu významnou roli v řadě biochemických a imunologických pochodů. Jejich deficit způsobuje poškození vedoucí ke zhoršení nejen stávajících patologických procesů ve stáří, ale je i příčinou vzniku dalších problémů neméně významných pro stárnoucí organismus. Jaké látky vlastně spadají mezi mikroelementy? Klasickými stopovými prvky jsou např. železo, jód, selen nebo vápník, ne zcela prozkoumanými pak tzv. ultramikroelementy: např. mangan, molybden, fluor, nikl, křemík a další. Mikroelementy patří mezi ochranné systémy během celého života, ve stáří pak jejich úloha ještě roste. Dochází totiž ke snižování schopnosti reparace poškozených buněk a molekul a k jejich spotřebovávání činností nahromaděných volných radikálů. Se zvyšujícím se věkem se objevuje
nedostatek magnezia, selenu a zinku, na druhou stranu třeba hladina železa bývá u některých patologických stavů, např. u Alzheimerovy choroby, zvýšena (naopak třeba hladinu zinku jako součásti antioxidačních mechanismů vídáme u této choroby sníženou). Deficit mikroelementů je ve stáří poměrně častým jevem a jednou z příčin může být i snížená pestrost stravy. Jejím důvodem se může stát zhoršení socioekonomická (finanční) situace v rodině, zdravotní stav partnerky nebo partnera, kteří jídlo připravují, nebo třeba neochota seniora přiznat, že už nemá síly na přípravu stejných pokrmů jako dříve. Zeptat se seniora na to, jak se stravuje, jak pestře nebo zda jídla denně obměňuje, má velký význam nejen v odstranění nedostatku mikroelementů, ale může se tak zabránit i vzniku četných komplikací spojených se základními chorobami.

Jaké látky mohou ovlivnit hladinu stopových prvků v těle?

Zatímco jen velmi málo vitamínů, minerálů a aminokyselin užívaných v běžných denních dávkách ovlivňuje nepříznivě působení léků, můžeme pozorovat opačný efekt, tedy že mnoho léků způsobuje deficit vitamínů, minerálů a dalších živin. Antacida (léčiva na snížení kyselosti žaludku) způsobují deficit vápníku, stejně jako Acylpyrin. Léky na snižování cholesterolu mohou stejně tak snížit zásoby železa v organismu. Kortikosteroidy snižují hladinu zinku. Chinolonová antibiotika (vyráběná pro boj s těžkými infekcemi) narušují vstřebávání železa a zinku. Antiepileptika jako karbamazepin, fenytoin, fenobarbital nebo primidon snižují hladinu mědi a zinku. Lék na léčbu artritidy D-penicillamin může snížit vstřebávání zinku, železa i dalších minerálů. Hormonální antikoncepce pak může snížit hladinu mědi, železa a zinku. Svůj vliv mají i zvyky jako pití alkoholu a kouření. Alkohol způsobuje ztráty železa, selenu, zinku, hořčíku i dalších důležitých živin. Alkoholici konzumující víno a whisky mají relativně vysokou hladinu toxického kadmia stoupající při nízké hladině zinku. Kofein (obsahuje jej většina léků proti nachlazení) brání vstřebávání železa a vápníku a může vést k nedostatku zinku. Tabák pak může způsobit deficit vápníku.

Potraviny bohaté na stopové prvky

Železo: kuřecí játra, hovězí, kuřecí i vepřové maso, tuňák, špenát, brokolice, hrách, ovesné vločky, kukuřičné lupínky, kvasnice, pšeničné klíčky, celozrnný chléb.

Vápník: mléko a mléčné výrobky, mák, mandle a ořechy, zelené fazolové lusky, slunečnicová semena, sardinky, žloutky, pažitka, zelený hrášek, řeřicha, nať petržele, sója.

Zinek: ústřice, krevety, sleď, makrela, játra a maso obecně, vejce, houby, obiloviny, vlašské ořechy

Hořčík: luštěniny, listová zelenina, brambory, ovoce, lískové ořechy, mandle, sójové boby, pohanka

Selen: mořské ryby, ořechy, vnitřnosti, tmavé pečivo, mléko, čaj.


Poradna


Vložit nový dotaz  |  Zobrazit vše  |  Sbalit vše