facebook Zvětšit písmo A A A

Zažívání a hormonální změny

Zažívání (gastrointestinální trakt)

Fyziologické změny v gastrointestinálním traktu začínají vlastně již ztrátou chrupu, což je fakt, který stále není dostatečně doceněn v praxi. Defektní dentice (chrup) nebo nepadnoucí protéza vedou k poruše rozmělňování potravy se všemi dalšími důsledky včetně podvýživy (malnutrice) nebo neadekvátního zatížení ostatních částí traktu.

Se zvyšujícím se věkem dochází ke snížení množství slin, což opět zhoršuje zpracování stravy a způsobuje tím poruchu polykání. Na této poruše polykání se samozřejmě mohou uplatnit i jiné doprovodné faktory. Patří sem jednak vliv různých léků snižujících slinění, a zejména nedostatečný příjem tekutin vedoucí k nedostatečné hydrataci organismu.

Ve stáří dochází také ke snížené sekreci žaludečních šťáv, což při poklesu sekrece žaludeční kyseliny vede k vyššímu pH žaludku a tím např. k ovlivnění resorpce některých léků. Neméně častým problémem je snížená vnímavost receptorů rekta na naplnění a snížená funkčnost svěrače. Stejně tak ovlivňují naše zažívání snížená elasticita žlučníku a žlučovodů nebo atrofie slinivky břišní a snížené aktivity enzymů. Snížená hmotnost a aktivita jater pak může mít vliv na působení některých léčiv.

Hormonální změny ve stáří u mužů

V hormonální oblasti dochází ke změnám jak u mužů, tak u žen. U mužů však nedochází k rychlejšímu hormonálnímu poklesu v určitém období (jako je tomu u žen), ale jedná se o proces kontinuální. Pozvolný pokles androgenů (mužských pohlavních hormonů) je nazýván PADAM (androgen decline in ageing male). U většiny mužů mezi 30–70 lety dochází k poklesu testosteronu o 1,2 % za rok. Uvádí se však, že asi 20 procent mužů nad 75 let má hladinu testosteronu v horním kvartilu hladin mladých mužů, což je zřejmě dáno i genetickou dispozicí.

Dochází také k poklesu hormonu dihydroepiandrosteronu, kterému se přisuzuje antikancerogenní, kardioprotektivní, osteoprotektivní a antidiabetogenní účinek (chrání nás tak před řadou onemocnění včetně rakoviny nebo nemocí srdce). S věkem dochází ke snížení produkce růstového hormonu, a to zhruba o 14 % za jednu dekádu. To vede ke snížení celkové výkonnosti, svalové síly, snížení výkonnosti kardiovaskulárního aparátu, ale zřejmě i k nižšímu výkonu centrálního nervového systému a imunitního systému.

Hormonální změny ve stáří u žen

U žen po menopauze dochází ke zvýšení hladiny folikulostimulačního hormonu (FSH) a luteinizačního hormonu (LH), dále tvorbě inhibinu (tedy peptidu, který ovlivňuje právě tvorbu FSH). Tvorba estrogenů je velice nízká. Po menopauze dochází ke zvýšení hladiny testosteronu a tvorba hormonů ve vaječnících je minimalizována na androgeny a menší množství estrogenů a progesteronu.

Po menopauze dochází i vlivem výše uvedených hormonálních změn k poruchám metabolismu kostí, které urychluje vznik osteoporózy skeletu. V důsledku poklesu hladiny estrogenů dochází i ke změnám ve smyslu atrofie (úbytku) sliznic a kůže projevující se v oblasti vagíny a vulvy. Rovněž vzniká atrofie sliznic močového systému projevující se snížením uretrálního tlaku (tedy uzavírání svěrače), což v kombinaci s povolením dna pánevního a poklesem dělohy vede často k inkontinenci.

Sobotka L. Vliv malnutrice na průběh akutního onemocnění gerontologického nemocného. Čes Ger Rev 2003;       

Kubešová H., Weber P., Meluzínová V. et al.: Změny stárnoucího organismu z hlediska patofyziologie. Česká

geriatrická revue. 2005; 3(1): 18–23

 


Poradna


Vložit nový dotaz  |  Zobrazit vše  |  Sbalit vše