Nadužívání léků – jaké jsou hlavní důsledky
V medicíně se nadužívání léků vyjadřuje odborným termínem polyfarmacie nebo polypragmazie. Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem polyfarmacie v Evropě. Nadužívání léků respektive užívání více léků, jejichž množství a kombinace zvyšují riziko nežádoucích účinků léčby, je typické zejména pro starší pacienty trpící více onemocněními.
Zatímco lehčí stupeň polyfarmacie je vyjádřen podáváním 5–7 léků, těžký stupeň polyfarmacie je vyjádřen počtem 9 a více léků. Riziko polyfarmacie se přitom nezvyšuje jen s počtem užívaných léků, ale také s délkou jejich podávání. Polyfarmacie bývá častá u tzv. polymorbidních pacientů – trpících několika vážnými chorobami – kteří musí užívat větší počet léčiv. Obavy z polyfarmacie však nesmějí být důvodem k vysazení nezbytné léčby nebo k jejímu poddávkování.
Podvýživa jako důsledek polyfarmacie
Zásadním problémem polyfarmacie je podvýživa. Špatný nutriční stav negativně ovlivňuje proces léčby. Důsledkem podvýživy a polyfarmacie je zvýšená nemocnost a zhoršená kvalitu života. Přitom je tato kombinace velmi často přehlížena. Vztah mezi polyfarmacií a podvýživou je založen na větším počtu mechanizmů. Dlouhodobé nadužívání více léčiv vyvolává nechutenství a vede k poklesu krevních bílkovin, které jsou zásadní pro transport léčiv. To vede ke zhoršení biologické dostupnosti léků a změnám jejich farmakokinetiky. Vzniká tak začarovaný kruh: polyfarmacie zhoršuje příjem potravy, hypopoteinemie narušuje transport léčiv, což vede k nutnosti užívat zvýšené dávky léčiv a tím dále dochází ke zhoršování nežádoucích účinků léčiv a podvýživě.
Jednotlivé léky mohou vést k rozvoji podvýživy z různých důvodů. Mohou způsobovat nechutenství (inhibitory acetylcholinesterázy, antibiotika, digoxin, hypnotika), vést k předčasnému pocitu nasycení (anticholinenergika, sympatomimetika), snižovat schopnost přijímat potravu (sedativa, opiáty), ztěžovat polykání (nesteroidní antirevmatika), vést k zácpě (opiáty, diuretika), apod.
Podvýživa je často zjišťována u pacientů přijímaných do nemocnice, ale mnohdy se rozvíjí i za hospitalizace. Nejvíce rizikoví jsou pacienti vyšší věkové skupiny, zejména nad 80 let. Podvýživa se zde týká přibližně poloviny z nich. V riziku podvýživy jsou také pacienti s chronickými dýchacími obtížemi (45 %), s poruchami gastrointestinálního traktu (80 %), s onkologickým onemocněním (85 %), pacienti s horečnatými stavy (65 %) a nemocní trpící demencí či psychiatrickým onemocněním.
Důvody pro podávání nadměrného množství léků jsou následující:
1. Předpoklad, že pokrytí širokého spektra obtíží léky zajistí kvalitu péče.
2. Pacient provozuje tzv.„medicínskou turistiku“ – navštěvuje nezávisle více lékařů a mnohdy užívá na řešení jednoho problému více léčiv. Někdy užívá stejná léčiva pod jiným jménem, vytváří se tak duplicita v léčbě a hrozí předávkování.
3. U starších nemocných se někdy mylně interpretují nežádoucí účinky léčiv jako důsledek chorobného stavu a následně se podávají další léky.
4. Podcenění rizik, které přináší léčba.
5. Nerespektování léčebných doporučení pacientem, špatné porozumění lékaři.
6. Snadná dostupnost volně prodejných léků v lékárnách, obchodech, případně z internetové sítě a nevhodná samoléčba.
Důsledky nadužívání léků lze shrnout do následujících bodů:
- Zvýšené riziko lékových interakcí a zdvojení léčby, stejné léčivo může být obsaženo pod jiným názvem nebo jako komponenta jiného léku!
- Zvýšené riziko nežádoucích účinků roste s počtem lékových interakcí. Některé léky mohou být i navzájem kontraindikované!
- Zvýšené finanční nároky na léčbu jsou způsobeny nejen vyšším počtem léků, ale také nežádoucími nebo vedlejšími účinky léků.
- Užívání více léků snižuje lékovou compliance a vede k nedůslednému užívání léků.
- Polyfarmacie významně zhoršuje nutriční stav nemocného a je jednou ze závažných příčin podvýživy.
- Udává se, že asi 6 % pacientů je přijato k hospitalizaci z důvodů komplikací vyvolaných léky.
Zdroj: Zadák. Z. Polyfarmacie a podvýžive ve stáří. Geri a gero 2017: 2.
(sa)
