facebook Zvětšit písmo A A A

Hypnotika

Nespavost je častým problémem, který významně snižuje kvalitu života pacientů, kteří jí trpí.
Proto je nutné ji účinně léčit. Nezbytné je vždy myslet i na bezpečnost a správné používání
různých typů hypnotik.
Hypnotika jsou látky, které se užívají především v terapii nespavosti. Ovlivňují negativním
způsobem bdělost. Skupina hypnotik se z historického hlediska překrývá se skupinou sedativ
(léčiva zklidňující), proto se někdy používá souhrný název hypnosedativa. Mnohé látky z
daných skupin účinkují i jako anxiolytika (léčiva odstraňující úzkost). Až moderní léčiva ze
skupiny hypnotik vykazují selektivní hypnotický účinek, tím, že působí pouze na určité typy
receptorů v centrálním nervovém systému (CNS).
 
Spánek je děj významný pro celkovou regeneraci organismu. Dělí se na dvě fáze, které se za fyziologických podmínek během noci několikrát opakují. Fáze REM (rapid eye movement)
je charakteristická rychlými pohyby očí a záškuby některých svalových skupin. Dochází při ní
ke zvýšení mozkové aktivity a ke snění. Je důležitá pro psychickou regeneraci. Spánek v dané
fázi je lehký. Fáze non-REM se naopak vyznačuje poklesem aktivity mozku, ve spánku
převažuje a je význámná pro regeneraci fyzickou. Doba spánku i zastoupení obou fází se s
věkem mění. Např. s rostoucím věkem klesá podíl REM fáze z celkové doby spánku, snižuje
se obecně jeho délka a zvyšuje se fragmentace. Potřeba spánku je individuální, dospělý
zdravý člověk by však měl spát 7-9 hodin.
Nespavost lze definovat jako subjektivně vnímanou sníženou kvalitu či kvantitu spánku.
Jedná se o prodloužené usínání, časté noční nebo předčasné ranní probouzení. Opačným
problémem je chorobná spavost s náhlým usínáním během dne, narkolepsie. Patologické
jsou i různé noční děsy, náměsíčnost (somnambulismus) nebo skřípání zubů ve spánku
(bruxismus). Nespavost může být způsobena různými primárními onemocněními či
poruchami: úzkostí, depresí, syndromem neklidných nohou (projevuje se opakujícími se
pohyby končetin při usínání, což člověka probouzí), spánkovou apnoe (člověk ve spánku
přestane na krátkou chvíli dýchat a probouzí se lapáním po dechu), kašlem, bolestí, arytmií,
astmatem a dalšími...
Negativní vliv mají některá léčiva i běžně užívané stimulanty jako kofein, nikotin
(kouření) a alkohol. Zhoršit usínání mohou látky zvyšující prokrvení mozku, nebo aktivitu
mozkových buněk, tzv. nootropika (např. piracetam, pentoxifylin, extrakt ginkgo biloby).
Proto je lepší brát poslední denní dávku těchto léčiv nejpozději v 17. hodin. K nočnímu
probouzení přispívají diuretika (látky odvodňující, zvyšující močení), zvlášť pokud jsou užita
na noc a i další léčiva snižující krevní tlak, pokud pronikají do mozku (některé betablokátory).
Problémy se spánkem působí  také látky, obsažené v kapkách snižujících prokrvení nosní
sliznice a uvolňujících nos při rýmě (dekongestiva) a paradoxně některá antidepresiva. Výčet
léků ovlivňujících spánek je mnohem větší, vždy samozřejmě záleží především na vnímavosti
každého jedince a případných kombinacích léčiv, která užívá.
Nespavost významně snižuje kvalitu života pacientů a jejich pracovní produktivitu. Pokud
není včas a dostatečně léčena může vést ke vzniku psychických problémů (deprese) i
závažných nehod např. v práci nebo v silničním provozu. Pacient s nespavostí by měl
vyhledat lékaře a společně by měli najít příčinu jeho obtíží a tu, pokud je to možné, odstranit
(např. terapie deprese). Někdy lze však nespavost řešit pouze za použití hypnotik. Ta by měla
být užívana pouze po nezbytně nutnou dobu a rozhodně ne každý den. Obecně se
doporučuje používat je maximálně 2-3 týdny nejvýše 3x do týdne. Hypnotikum by měl
pacietn užít pouze, lze-li zajistit dostatečně dlouhou dobu spánku.
 
Před zahájením terapie hypnotiky by měl pacient vyzkoušet některé bylinné přípravky a
tzv. spánkovou hygienu. Tzn. nejíst na noc, vyhýbat se alkoholu, kofeinu, nekouřit, mít
dostatetek pohybu během dne, spát v dobře vyvětrané místnosti, která je určená pouze pro
spánek, odstranit veškeré rušivé vlivy…Z přírodních hypnotik lze doporučit meduňku, chmel,
kozlík, mučenku a třezalku. U posledně jmenované byliny je třeba vzít vždy v potaz i další
léčiva, která pacient případně užívá. Třezalka může ovlivňovat jejich účinek a odbourávání.
Relativně nově lze využít též melatonin, hormon epifýzy, který se přirozeně vyskytuje u všech
obratlovců. Dobrý účinek vykazuje zejména u tzv. jet lag syndromu při rychlé změně

časových pásem. V ČR je k dostání ve formě přípravku s prodlouženým uvolňováním, a to
pouze na lékařský předpis, i když v zahraničí se již léta prodává běžně ve formě potravních
doplňků. 
 
Dříve byly v terapii nespavosti hodně používanými látkami barbituráty. S jejich užíváním je
však spojeno vysoké riziko vzniku závislosti a nebezpečné nežádoucí účinky i reakce s jinými
léčivy. Při předávkování barbituráty může snadno dojít až k selhání dechu a krevního oběhu.
Mezi novější látky se řadí benzodiazepiny. Působí obsazením specifických míst na receptoru
pro kyselinu γ-aminomáselnou (GABA), což je látka s tlumivým účinkem na CNS. Kromě
účinku hypnotického se u nich vyskytuje i působení anxiolytické, myorelaxační (kosterní
svalstvo uvolňující) a antikonvulzivní (protikřečové, antiepileptické). Z toho důvodu se užívají
i v terapii některých typů epilepsie, úzkosti a ke zklidnění v úvodu do celkové anestezie
(úplné potlačení vědomí) např. před operací. Skupina benzodiazepinů se dělí podle doby
působení na látky s krátkým, středním a dlouhým poločasem.  Mezi látky, které působí krátce
patří např. oxazepam a midazolam. Používají se především při problémech s usínáním a jsou
vhodné i u starších osob pro nízké riziko akumulace v organismu. Užívají se asi hodinu před
spaním. Středně dlouho působící flunitrazepam, bromazepam nebo alprazolam lze doporučit
při probouzení během noci nebo při časném ranním probouzení. Látky s dlouhou dobou
působení, např. klonazepam mají v terapii nespavosti pouze omezené použití.
 
Při nedodržení doporučených dávek nedochází u benzodiazepinů k tak vysokému riziku
útlumu dechu jako u starších babiturátů. Dané riziko je ale vysoké při jejich kombinaci s
dalšími látkami tlumícími CNS, např. s alkoholem! Dané látky nežádoucím způsobem reagují i
s dalšími druhy léčiv, proto by měl pacient vždy na to, že je užívá, upozornit lékaře i
lékárníka. Také je třeba počítat, že i při užití léčiva na noc, může následující den přetrvávat
celkový útlum a zmatenost. Proto by měl pacient vždy nejprve vyzkoušet, jak na léčbu
reaguje a vyhnout se všem aktivitám náročným na pozornost, např. řízení auta. Podobně
jako u barbiturátů je zde i určité riziko vzniku závislosti a tolerance (je nutné neustálé
zvyšování dávek pro zachování účinku léčiva). Náhlé vysazení dlouhodobé léčby
benzodiazepiny může být provázeno nepříjemnými projevy (úzkost, třes, bolesti hlavy…) a
nespavostí, pro niž byly původně podávány. Proto je nezbytné vysazovat je vždy postupně.
 
Z nejnovějších látek se při nespavosti indikují zopiklon a zolpidem. Mají rychlejší nástup
účinku, krátkou dobu působení a nížší riziko vzniku závislosti než benzodiazepiny. Působí
pouze hypnoticky. Pro bezpečné užívání zde však platí stejná pravidla, která byla zmíněna
výše. Nesmí být kombinovány s alkoholem a délka léčby by měla být maximálně 2-3 týdny.
Neměly by být užívány denně. I když podle nejnovějších poznatků se zdá, že v případě např.
zopiklonu by dlouhodobé užívání nemělo být problém. Dané látky stačí aplikovat těsně před
ulehnutím. Je třeba počítat s tím, že doba od užití léčiva do usnutí může být provázena
amnézií (ztrátou paměti).
Hypnoticky působí i některá léčiva primárně užívaná v jiných indikacích. Např. ze skupiny
antihistaminik (antialergik) se jedná o bisulepin, diphenhydramin a promethazin. Posledně
jmenovaný lze s výhodou použít i u dětí. Zde se také podává pro tlumení nočního kašle.
Krátkodobě působícím hypnotikem s antikonvulzivním účinkem je také klomethiazol.
Zajímavostí je, že se využívá i k tlumení abstinenčních příznaků při odvykací léčbě
alkoholismu.

Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.


Poradna


Vložit nový dotaz  |  Zobrazit vše  |  Sbalit vše