facebook Zvětšit písmo A A A

Kožní poranění, jejich hojení a ošetřování

Kůže je největším orgánem lidského těla. Její základní fyziologickou funkcí je ochrana před
působením vnějších fyzikálních, chemických a biologických vlivů. Kůže je tvořena třemi
základními vrstvami – nejsvrchnější pokožkou, pod ní uloženou střední vrstvou (škára) a
nejhlubší vrstvou podkožního vaziva.
 
Kožní rána je definována jako narušení normální struktury a funkce kůže.  Příčiny vzniku ran
mohou být vnější (např. různá traumata – oděr, říznutí) či vnitřní (např. poruchy prokrvení či
výživy kůže). Často se při rozvoji rány kombinují. Kromě příčin vzniku rány ovlivňují její hojení
četné lokální (např. hloubka, infekce nebo cizí tělesa v ráně) a celkové faktory (např. stáří a
celkový zdravotní stav organismu, výživa).
 
Rány lze dělit podle různých hledisek. Nejčastěji se na základě délky trvání rozlišují rány
akutní a chronické. Akutní rány vznikají náhle ve zdravé tkáni a jsou především traumatické.
Chronické vředy se často vyvíjí u infikovaných ran nebo na kůži změněné či špatně
vyživované (např. při cukrovce, nádorovém onemocnění). Doba hojení chronických ran
přesahuje šest týdnů.
 
Hojení ran
 
Hojení ran je proces obnovování kontinuity a funkce tkáně po poranění. Poraněná tkáň se
hojí buď částečnou nebo kompletní regenerací (obnovení původní struktury tkáně se
zachováním všech jejích specifických funkcí) či reparací (poškozená tkáň je nahrazena
nespecifickou spojovací tkání, která vytváří funkčně druhořadou jizvu). Dále lze hojení ran

rozdělit na hojení primární u ran, jejichž okraje jsou těsně u sebe a rána není infikovaná. A na
hojení sekundární (nově tvořenou tkání) v případě ran, které jsou široké a kde došlo ke ztrátě
tkáně či infekci.
 
Normální proces hojení ran zahrnuje zástavu krvácení a tvorbu strupu, pod kterým následně
dojde k rozvoji akutního zánětu, během něhož buňky imunitního systému vyčistí ránu od
poškozené tkáně a všech cizorodých částic. Následuje intenzivní produkce kolagenu a
novotvorba cév (tvorba tzv. granulační tkáně) a zarůstání povrchu rány kůží (epizelizace) s
rozvojem jizvy.
 
Narušení kůže s sebou nese mnohé komplikace. Proto je snaha její funkci po dobu hojení
rány alespoň částečně nahradit a podpořit proces obnovy kůže. K tomu se využívají různé
farmakologické prostředky (např. masti, gely) a vhodné krycí materiály. Jejich výběr závisí na
aktuálním stavu rány a fázi hojení, v níž se defekt právě nachází.
 
Klasická versus moderní léčba ran
 
V rámci klasické léčby ran lze využít tradiční krycí materiály (např. gáza), které ale nemají
vlastní terapeutický účinek. Pro jejich nevýhodné vlastnosti (omezená savost, přilnutí k ráně,
potřeba častějších převazů) se dnes již používají prakticky pouze k rychlému dočasnému
překrytí rány, u drobných akutních ran, u nichž lze předpokládat primární hojení, nebo k
překrytí či fixaci spodní vrstvy léčebného krytí. Klasická terapie zahrnuje také použití koupelí
nebo obkladů, k nimž lze využít např. odvary z řepíku či heřmánku nebo mastí (např. s
antibiotiky, jodem).
 
V současné době se stále více uplatňuje tzv. vlhká terapie. Tekutina, kterou rána vylučuje,
obsahuje řadu látek podporujících hojení. Je proto snaha využít takové materiály, které by v
ráně vlhké prostředí udržovaly. Potom dochází k ideálním podmínkám pro růst granulační
tkáně a epitelizaci. Kromě samotného vlhkého prostředí v ráně zde moderní materiály také
udržují konstantní teplotu, umožňují výměnu plynů, absorbují či odvádí nadbytečný sekret,
chrání ránu před možnou infekcí a umožňují netraumatické převazy v delších časových
intervalech. Některá vlhká krytí působí dokonce antisepticky a umožňují tzv. debridement
(odstranění odumřelé tkáně u chronických ran např. působením enzymů).
 
Vlhké hojení v porovnání s klasickou terapií prokazatelně zkracuje dobu hojení ran, snižuje
četnost komplikací i ekonomické náklady. Pro pacienty i ošetřující zdravotníky je jeho použití
snadnější a komfortnější než použití např. suché gázy. Vlhké hojení lze s úspěchem využít při
hojení akutních (např. odřeniny, popáleniny, puchýře, operační rány) i chronických ran (např.
bércové vředy, proleženiny, tzv. diabetická noha).
 
 V rámci moderní léčby ran lze využít různé typy speciálních materiálů typu pěnových
polyuretanových (propustná pro vodní páry a plyny, schopná absorbovat sekret z rány) nebo
silikonových krytí, hydrogelů (průhledné materiály z polyuretanů s vysokým podílem vody
schopné rehydratovat suché rány a zároveň absorbovat přebytečný sekret), hydrokoloidů
(při kontaktu s tekutinou z rány vytváří gel), krytí s aktivním uhlím (absorbuje případný pach
z rány), stříbrem (působí antibakteriálně) nebo síťová krytí (textilní síťky impregnované
nedráždivým masťovým základem, který brání jejich přilnutí k ráně).

Jak prakticky ošetřovat kožní poranění
 
Následující řádky se týkají pouze ošetřování drobných povrchových kožních poranění.
Léčba rozsáhlých, hlubokých, infikovaných nebo chronických ran patří vždy do rukou
lékaře!
 
Každé kožní poranění by mělo být nejprve důkladně vyčištěno – někdy postačí omytí čistou
vodou nebo nedráždivým mýdlem, v případě vyššího rizika infekce je vhodná dezinfekce rány
např. peroxidem vodíku, jodovou tinkturou, lihem, nebo některým z přípravků, které
neštípou a jsou tak vhodné i pro malé děti (např. Betadine roztok, Dettol 0,2% antiseptický
sprej). 
 
Drobné suché rány je dále vhodné nezakrývat a ponechat volně na vzduchu. Pokud rána
uvolňuje sekret, lze ji překrýt vhodným hydrokoloidním nebo polyuretanovým krytím. Mírně
secernující odřeniny postačí ošetřit antibakteriálním zásypem (např. Dermatol zásyp). Při
ošetřování povrchových ran typu odřenin, lehkých popálenin a chirurgických ran lze s
výhodou použít také mastná síťová krytí, kalciovou nebo měsíčkovou mast. Preventivně proti
infekci působí mast s obsahem jodu (Betadine mast). Takto ošetřené rány lze bez obav z
nežádoucího přilnutí k ráně překrýt náplastí nebo gázou a obvazem. Na špatně se hojící rány
typu proleženin nebo bércových vředů lze po poradě s lékařem použít hydrogelová krytí.
Stejný typ materiálu je ve formě náplastí dostupný také pro léčbu puchýřů. Vlastnosti
podobné hydrogelům má přípravek HemaGel, který se využívá k ošetřování téměř všech typů
akutních i chronických ran (kromě silně secernujících). K ošetření již zhojených
hypertrofických (vystouplých) jizev se výborně hodí krytí silikonová. Pro dosažení změkčení
jizvy a změny jejího zabarvení je třeba je však používat dlouhodobě (několik měsíců).

Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.

 


Poradna


Vložit nový dotaz  |  Zobrazit vše  |  Sbalit vše