facebook Zvětšit písmo A A A

Léčba dyslipidémií

V terapii zvýšených hladin lipidů v krvi se užívají především statiny a fibráty. Ostatní skupiny
látek jsou indikovány spíše výjimečně.
Hlavními látkami v terapii hypercholesterolémie jsou v současnosti statiny. Blokují syntézu
cholesterolu v játrech, což vede k většímu vychytávání cholesterolu z krve ve formě LDL
částic a jejich zužitkování v játrech. Navíc mají schopnost stabilizovat ateromové pláty
(shluky tuků a buněk na stěnách cév, vzikající při ateroskleróze), čímž působí preventivně
proti rozvoji výše zmíněných patologických stavů (infarkt…). Statiny se užívají většinou v
jedné denní dávce, v případě simvastatinu vždy na noc. Účinek terapie statiny se zpravidla
projeví během několika týdnů.
 
Hlavním nežádoucím účinkem při jejich užívání jsou poruchy svalů, projevující se jejich
bolestivostí a slabostí. Tento jev se s vyšším rizikem vyskytuje u osob ve vyšším věku, se
sníženou funkcí štítné žlázy, předchozím svalovým onemocněním nebo při současném užívání statinů s některými typy antibiotik, antimykotik (léčba infekcí vyvolaných
parazitickými houbami) nebo dalších léčiv snižujících hladiny krevních lipidů. Proto, pokud se
během léčby statiny objeví bolest svalů, jejich slabost nebo křeče, zvláště v kombinaci s
horečkou, malátností nebo tmaým zabarvením moči, je potřeba neprodleně vyhledat lékaře.
Statiny jsou kontraindikovány v období těhotenství, kojení, u dětí a osob s aktivním
onemocněním jater. V průběhu léčby by měl pacient pravidelně docházet na jaterní testy.
Ženy v reprodukčním věku by měly během terapie statiny používat vhodnou
antikoncepci. Při užívání statinů je třeba se vyvarovat nadměrného pití grepového džusu a
konzumace grepfruitů či pomela. Díky interakci látek obsažených v daném ovoci s určitými
enzymy v organismu může dojít ke zvyšování hladin statinů, čímž narůstá např. riziko
poškození svalstva. Mezi méně závažné, avšak nepříjemné nežádoucí účinky léčby statiny
patří zažívací obtíže (zácpa, nadýmání, bolesti břicha…), které ale většinou za čas odezní. Z
látek patřících mezi statiny uvádím např. atorvastatin, simvastatin či rosuvastatin.
 
Při kombinovaných hyperlipoproteinémiích nebo izolovaně zvýšené hladině triglyceridů v
krvi mají význam fibráty (např. fenofibrát). Ty mají schopnost snižovat nejen patologicky
zvýšené hladiny cholesterolu, ale i triglyceridů. Jejich přínosem je i určité zvyšování hladiny
HDL (tzv. hodného) cholesterolu. Působí přes specifické receptory v jádře buněk a
mechanismus jejich účinku je poměrně složitý. Mezi nežádoucí účinky patří mírné zvýšení
rizika vzniku žlučových kamenů, tím, že se zvýší obsah  cholesterolu ve žluči, a bolesti
svalstva. Fibráty opět nejsou určeny pro těhotné a kojící ženy a pacienty s poruchou funkce
jater nebo ledvin.
 
Různé typy léčiv lze v terapii hyperlipoproteinémií kombinovat. Kromě zde uvedených skupin
existují i další, které jsou ovšem užívány v mnohem menší míře - např. ezetimib snižující
vstřebávání cholesterolu ve střevech. Z přírodních látek mají pozitivní vliv na hladiny
krevních lipidů např. vláknina (celozrnné pečivo, zelenina, ovoce), nenasycené mastné
kyseliny (rostlinné oleje, rybí tuk) a rostlinné steroly (brambory, brokolice).

Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.


Poradna


Vložit nový dotaz  |  Zobrazit vše  |  Sbalit vše