facebook Zvětšit písmo A A A

Dyslipidémie

S nadměrnou konzumací tuků vzrůstá v populaci i výskyt dyslipidémií. Ty jsou mimo jiné
významným rizikovým faktorem onemocnění srdce a cév.
Abnormálně zvýšené hladiny lipoproteinů a lipidů v krvi se označují jako dyslipidémie.
Vznikají při poruchách metabolismu (látková přeměna) lipidů v organismu, podmíněných
geneticky (primárně), způsobených některým dalším onemocněním (sekundárně) nebo
nadměrným příjmem tuků v potravě. Na začátku je potřeba vysvětlit některé základní pojmy.
Cholesterol je látka nezbytná pro normální fungování organismu, součást membrán všech
živočišných buněk a výchozí látka pro tvorbu některých hormonů a žlučových kyselin (nutné
pro trávení tuků ve střevech). V organismu je v určitém množství i syntetizován. Triglyceridy
– fungují v organismu jako zásobní forma energie a jsou hlavní složkou všech olejů a tuků.
Tuky jsou v organismu transportovány ve formě lipoproteinových částic, obsahujících kromě
různých typů lipidů např. i specifické proteiny (bílkoviny). Existují různé formy
lipoproteinových částic, které se liší typem a množstvím jednotlivých strukturních složek,
tvarem a velikostí. Mají různé funkce – např. transportovat tuky přijaté s potravou ze střeva
do krve, z krve potom do jater, kde jsou zužitkovány, a naopak. Z nejznámnější typů
lipoproteinů uvádím tzv. LDL a HDL částice, někdy také zjednodušeně nazývané jako LDL a
HDL cholesterol. Dostatečné hladiny HDL částic jsou pro organismus žádoucí, neboť se
uplatňují při transportu cholesterolu ze tkání a krve do jater, kde je zužitkován. LDL částice
naopak přenášejí lipidy z jater do krve a jejich zvýšené hladiny jsou nežádoucí. Součty
koncentrací LDL, HDL a dalších typů lipoproteinových částic v krvi jsou udávány jako hladina
celkového cholesterolu v krvi.

Dyslipidémie lze dále dělit na hypercholesterolémie, hypertriglyceridémie a kombinované
hyperlipidémie. Dané stavy je třeba účinně léčit, neboť mají význam v rozvoji onemocnění
srdce a cév, která následně vedou až k srdečnímu infarku, mozkové mrtvici nebo poruchám
prokrvení dolních končetin. Vznikají na podkladě patologických zánětlivých změn ve stěne
cév, které vedou k jejich zužování a ž úplnému ucpání (ateroskleróza). Samotné zvýšení
hladin triglyceridů je rizikovým faktorem především pro rozvoj pankreatitidy (zánět slinivky)
a steatózy ( ztukovatění) jater s narušením jejich funkce.
V převážné míře jsou hyperlipoproteinémie způsobeny nezdravým životním stylem, tedy
nadměrným příjmem alkoholu, tuků a sacharidů (cukrů) v potravě, nedostatkem pohybu a
kouřením. Hlavním bodem v terapii poruch hladin krevních lipidů je tedy dieta, pravidelná
pohybová aktivita a nekouření.  Pokud nejsou pro snižování koncentrace tuků v krvi daná
opatření dostatečná, je nutné zahájit terapii léčivy. I při jejich užívání je však nezbytné dietu
dále dodržovat, jinak je léčba nedostatečná a pro organismus nadměrně zatěžující. Pokud je
terapie hyperlipoproteinémie jednou zahájena, bývá již většinou celoživotní, což může být
pacientem vnímáno negativně.  Nicméně pozitiva pro něj jednoznačně převažují a včasná,
dobře vedená léčba ho ochrání před předčasným úmrtím např na srdeční infarkt.
 
Pro úplnost uvádím orientační hodnoty hladiny krevním lipidů a lipoproteinů, které jsou
považovány za normální. Hodnoty jsou však neustále upravovány s tím, jak postupuje
vědecké poznání a objevují se nové informace o různých typech onemocnění i možnostech
jejich léčby. Existují i různá doporučení jakých cílových hladin je třeba při terapii
hyperlipoproteinémií dosahovat.
 
celkový cholesterol < 4,5 mmol/l
LDL cholesterol < 2,5 mmol/l
HDL cholesterol > 1 mmol/l (muži), > 1,2 mmol/l (ženy) 
triglyceridy < 1,7 mmol/l

Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.


Poradna


Vložit nový dotaz  |  Zobrazit vše  |  Sbalit vše